Cílem propagandy je šířit, hájit a podporovat konkrétní myšlenky. Její snahou je manipulovat s myšlenkami a chováním lidí. 

Otec národa, Kim Ir-sen

Největší a nejdůležitější ikonou státu je její první a věčný vůdce, Kim Ir- sen.  

Fenoménem jeho kultu osobnosti byla jeho ctnost a tou nejvyšší ctností byla bezvýhradná oddanost straně, vůdci a plnění příkazů. Lidé věří, že jen díky svému Věčnému Vůdci a straně jejich stát funguje a stále ještě nebyl napaden a zneškodněn západními kapitalistickými ďábly. 

Standardem severokorejské propagandy a neotřesitelné lásky k vůdci se stala představa, že Kim Ir-sen je otcem národa a jeho všeobjímající náruč může zachránit celý svět od splínu a živoření. Pod jeho ochranou rukou totiž nemůže nikdo živořit. Kim Ir-sen dle legend přichází do sirotčinců, škol, továren a všem nabízí laskavou pomoc, svůj plášť v dešti, vzdělání pro sirotky, rýži pro hladovějící či objetí pro opuštěné vojáky. Jako otec národa je zobrazován na obrazech v nadživotní velikosti, na sochách i v srdceryvných příbězích, které se severokorejské děti  učí již od školky. 

Kim Ir-sen neváhá věnovat svůj čas i peníze lidem, kteří jsou v nouzi, je válečným hrdinou, partyzánem a generálem. Pod jeho vedením došla země osvobození od utrpení v podobě amerických zloduchů a dala se na cestu čisté lásky v stranu. 

Každý obyvatel Severní Koreje musí dennodenně velebit Kim Ir-senovu moudrost, jeho vojenské schopnosti, znalosti a nekončící oddanost národu. 

Velký vůdce soudruh Kim Ir-sen přeměnil šišky na kulky, zrnka písku na rýži apřejel velkou řeku po její hladině na spadaném listí.

Nástroje propagandy

Plakát

Cílem propagandy je ovládnout veškerá média a myšlenky. Nejjednodušší je využít politický plakát, doplněný o propagandistická hesla a obrázky. Díky grafickému ztvárnění může také překonat negramotnost, která právě v KLDR byla po Korejské válce poměrně vysoká.

Symbolika

Obrazový materiál je velmi důležitým nástrojem, opakování určitých symbolů vytvářelo image nepřemožitelnosti. Jedním z takových symbolů je např. obraz krajiny mateřské země, jejích hor, řek a jezer. Taková krajina vyjadřuje ctnosti Severokorejců. Důležité je i ztvárnění zvěře – například jelen je symbolem nesmrtelnosti korejského národa. v Severní Koreji se také využívá komunistických symbolů, jako je srp, kladivo a rudá hvězda. 

Barvy

Červená barva, barva komunismu a revoluce, je na plakátech zastoupena velmi často. Bílá naopak odkazuje na čistotu a nevinnost a modrá na harmonii. Časté je tedy zobrazení vůdců na červeném pozadí, nebo uprostřed zasněžené pláně s modrým nebem za zády. 

Přátelé / nepřátelé

Za největší nepřátele byly považováni američtí imperialisté a celý kapitalistický svět. K jejich zobrazení sloužilo vypodobení vlka, nebo hada. Často jsou také nepřátelé zobrazováni s velkým nosem a se zbraní v ruce.

I Jižní Korea si nese status zbídačené zoufalé země, zatímco sever poloostrova je zobrazován jako plný blahobytu a spokojenosti. 

Tisk

Svoboda slova a médií je v KLDR naprosto nulová. Veškeré noviny, knihy či články píší pouze o straně, vůdcích a poskytují zkreslené informace o stavu ekonomiky, za jejíž případné trhliny může kapitalistický západ.  V televizi funguje pouze jeden program a ten končí ve večerních hodinách filmem oslavujícím KLDR a její vůdce. 

Severokorejci jsou  národem, který bezmezně věří v sílu strany a v laskavost svého vůdce.
Děti jsou již od školky učeny citovat nazpaměť příběhy o Kim Ir-senovi. Neexistuje legální přístup k informacím ze zahraničí a celý národ je  krmen příběhy, které se nikdy nestaly a jsou jim představováni hrdinové, kteří nikdy neexistovali. 

A oni se neptají a nepídí se. Kdo se moc ptá, navždy zmizí. Svět, ve kterém žijí, totiž nebyl stvořen pro otázky a kritické myšlení.