Biologická zbraň je založená na principu nějakého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu). Cílem těchto zbraní je vyvolání chorobného stavu (infekční onemocnění, otrava, jejímž přímým následkem je významné oslabení či smrt.) V širším slova smyslu lze za biologické zbraně považovat i mikroorganismy rychle znehodnocující fosilní paliva, patogeny likvidující plodiny a dobytek a vyvolávající tak hladomor atd. Jejich vývoj, výroba a skladování jsou celosvětově zakázány.

Jak to všechno začalo

Počátek výroby biologických zbraní v KLDR se datuje do 60. let 20. stol. V té době Kim Ir-sen prohlásil, že „biologické zbraně by měly být během budoucí války velmi efektivní obranou jednotkou“
V 70. letech pak KLDR dokončila výstavbu několika výzkumných a výrobních zařízení umístěných pravděpodobně v provincii Jižní Pchjongjang. Pro testování biologických zbraní byli využíváni hlodavci, především krysy a králíci.
V 80. letech byla pro náplň biologických zbraní pravděpodobně využita cholera, tyfus a anthrax. Použití těchto patogenů a jejich dlouhodobý výzkum také v 90. letech potvrdil Národní výzkumný institut a Akademie medicíny. Na seznam byl přidán také dýmějový mor.

90. léta a testy biologických zbraní na lidech

Již roku 1992 Jihokorejská Agentura pro plánování národní bezpečnosti oznámila, že KLDR ve svých výzkumných zařízeních vyprodukovala 13 typů patogenů a ročně je schopna vyrobit na 200 tun substance využívané na kultivaci bakterií. Dle dostupných zpráv má KLDR kapacitu vyrobit na 1000 tun biologických zbraní ročně. O rok později již Korejská republika vyjádřila svou domněnku, že KLDR testuje biologické zbraně na lidech a nikoliv na hlodavcích, jako bylo uvedeno během 80. let. Toto obvinění KLDR zcela odmítla. Zároveň popřela informaci, týkající se samotného pokračování aktivit v oblasti vývoje biologických zbraní.

Korejská republika tvrdí, že Severní Korea vyrábí chemické zbraně, zabývá se vývojem virů, jako jsou cholera a substance pro kultivaci bakterií a také provádí testy biologických zbraní na lidech. Tato nepodložená a zlomyslná obvinění pouze vypovídají o tom, jak urputně se Korejská republika snaží svého severního souseda poškodit.

severokorejský režim

Dle neidentifikovatelného zdroje ale již v roce 1994, tedy pouze rok poté, co KLDR výrobu biologických zbraní popřela, zaslal SSSR do KLDR a Iráku virus neštovic a roku 1997 uprchlík Hwang Jang Yop prohlásil, že KLDR je vlastníkem obranného programu skládající se z biologických zbraní. V příštích letech The New York Times uveřejnil zprávu, že severokorejští vojáci byli očkováni proti neštovicím. To pouze potvrdilo informaci z neidentifikovatelného zdroje z roku 1994 a zvýšilo se také podezření, že KLDR vir neštovic využívá pro výrobu biologických zbraní.

Koncentrační tábor Jodok a výroba biologických zbraní

Na počátku 21. století se již John Bolton domníval, že KLDR je vlastníkem jednoho z největších programů biologických zbraní na světě. Toto tvrzení ovšem KLDR opět obrátila proti svému největšímu nepříteli a v rádiovém vysílání obvinila Spojené státy z použití chemických zbraní během Korejské války. Ve vysílání bylo později také prohlášeno, že jsou to především Spojené státy, které pracují na vývoji biologických zbraní.

Roku 2007 Mezinárodní zpráva o náboženské svobodě zveřejnila informaci, že severokorejští vězni, zadržení kvůli jejich víře, se pravděpodobně stali obětmi testování biologických a chemických zbraní. To ovšem vyvrátilo informace ze 70 let, podle kterých byly zbraně testovány pouze na hlodavcích. Tyto informace potvrdil o dva roky později i jeden ze severokorejských uprchlíků, Im Chun Yong, který během interview s televizí Aldžazíra prohlásil, že ještě v roce 1999 KLDR testovala chemické a biologické zbraně na mentálně postižených dětech. Stejně vypovídali i další dva uprchlíci, Yi Sun Ok a Ahn Myong Chol. Dle jejich slov se v koncentračním táboře Jodok nacházelo zařízení sloužící pro testování chemických a biologických látek na lidech. Dle Ahn byly v tomto zařízení zbraně také vyráběny.

KLDR jako jeden z největších vlastníků biologických zbraní na světě

Jednou z posledních zveřejněných informací týkající se biologických zbraní KLDR byl jihokorejský report zabývající se severokorejskými biologickými zbraněmi, ve kterém stojí, že KLDR je schopna vybavit své dělostřelectvo, raketometné oddíly a minometní jednotky biologickými zbraněmi. S největší pravděpodobností by k jejich výbavě došlo k použití patogenů anthraxu, botulotoxinů a neštovic.Severokorejský program na výrobu a výzkum biologických zbraní není natolik rozvinutý jako ten jaderný. Je ale rozsáhlý natolik, že mnoho expertů KLDR definuje jako jednoho z největších vlastníků biologických zbraní na světě. Spojené státy americké věří, že severokorejský režim je schopný tyto zbraně použít proti svému potencionálnímu nepříteli, což posouvá tuto bezpečnostní problematiku na úroveň zbraní jaderných.