Životopis Drahého Vůdce Kim Čong-ila

Dle oficiálního životopisu dala Drahému vůdci  život žena jménem Kim Čong-suk. Tato nejstatečnější bojovnice Korejské revoluční osvobozenecké armády porodila Kim Čong-ila během bouřlivé a mrazivé únorové noci, 16. února roku 1942, v prostém srubu ukrytém pod sněhem, na vrcholku hory Pektu.

Žádné jiné místo nemá pro severokorejce takovou mystickou moc, jako právě tato  hustě zalesněná hora, zahalená v mlhách, kde se ve stínu bříz a borovic prohánějí tygři, levharti, medvědi vlci, divočáci a jeleni a kam před více jak pěti tisíci lety sestoupil z nebes zakladatel národa a první císař Tangun.

Narození Drahého vůdce již dlouho očekávala celá příroda. Ve chvíli, kdy dítě vyklouzlo z matčina lůna, ustala bouře, která zuřila celou noc, mračna se rozestoupila a rozhostilo se ticho. Na bledé obloze se rozzářila dvojitá duha a zjevila se nová hvězda, aby tento významný den připomínala na věky.

Také vlaštovka zpívala o tom, že přichází úžasný generál, který bude vládnout celému světu. Nikdo tak nemohl pochybovat o tom, že Kim Čong-il byl obyčejné dítě. A jak potvrzuje jeho slavný životopis, Drahý vůdce nezklamal. Ve třech týdnech začal chodit po táboře, v osmi týdnech mluvil. Ve třech letech namočil prsty do kalamáře a počmáral mapu japonských ostrovů černým inkoustem. V okamžiku, kdy tak učinil, počali skutečné Japonsko bičovat obrovské bouře a tajfuny, jež zabily mnoho lidí.

Jako desetiletý dobrovolně navštívil frontovou linii, kde jeho otec, maršál Kim Ir-sen, osobně řídil odboje. Bojoval s americkými imperialisty, kteří se pokoušeli obsadit Koreu od jihu. Časem to byl právě Kim Čong-il , který nahradil svého otce v roli Vůdce a bránil korejský lid a jeho nezávislost.

Skutečný Kim Čong-il alias Jura Irsenovič Kim

Ve skutečnosti Kim Čong-il nepřišel na svět v roce 1942, ale 1943. Datum bylo změněno, aby harmoničtěji ladilo s otcovým. Takto je mezi nimi přesných 30 let. Korejci přisuzují velký význam pětiletým výročím a 30 je kulatější, než 29.

Matka Kim Čong-ila byla ženou, která se o sebe dokázala postarat, ale byla také jednou z žen, které si korejští partyzáni drželi na podřadné domácí práce. Společně s Kim Ir-senem dali po narození budoucímu Drahému vůdci jedno z typických ruských jmen, stejně jako dostalo každé dítě narozené v sovětském táboře. Pojmenovali ho Jura Irsenovič Kim. O dva roky později mu přibyl bratr Šura a a v roce 1946 sestra Kjong-hui. Jelikož se narodila v již osvobozené Koreji, mohla dostat korejské jméno.

Jura nebyl nijak významné dítě, byl spíše protěžovaným mladíkem bez životního cíle. Nesloužil v armádě a nevynikla v žádné oblasti státní správy ani ekonomiky. Nikdy nevyhrál žádné volby a nebyl oblíbencem severokorejského lidu.

Měl ale smysl pro příběh, pro drama, budování mýtů a pro moc, kterou představují.

Od stydlína přes playboye až k nejmocnějšímu muži Severní Koreje

 Jura byl tichý a stydlivý chlapec, který si často hrál doma sám. Svou matku hluboce miloval, byla pro něj oporou a její brzká smrt pro něj znamenala velkou ztrátu.
Jeho bratr Šura zemřel o dva roky dříve, když mu byly čtyři. Utopil se uprostřed jezírka a Jura tomu bezmocně přihlížel. Kim Ir-sen se později znovu oženil, ale Jura svou macechu nenáviděl a později své tři nevlastní sourozence vymazal z oficiální historie.

Když se stal Jura mladým mužem, bylo brzkou smrtí matky často omlouváno jeho patologické chování. Uzavíral se do sebe a od všech v okolí požadoval projevy podřízenosti. Odmlouval učitelům a neuznával žádné autority. Byl náchylný k výbuchům vzteku a zloby. Těžil ze statutu syna Nejvyššího vůdce. Mezi svými nicméně dokázal být okouzlující a stal se velmi oblíbeným.

V době, kdy jízdní kolo představovalo luxus dostupný výhradně Severokorejcům se známými na správných místech dojížděl Jura do univerzitního kampusu na motocyklu z dovozu. Pořádal ty nejlepší večírky, sponzoroval filmové projekce, taneční představení a hudební koncerty. Na univerzitě se aktivně věnoval mimoškolní činnosti – zejména organizování protiamerických demonstrací. Lidé o něm hovořili jako o playboyi nebo diletantovi.

Nosil brýle s módními černými obroučkami a tuniky, většinou tmavě modré s úzkým límečkem á la Mao. Měl rád motorky, rychlá auta, drahý koňak a noci strávené s herečkami.

Kim Ir-sen si se svým synem nevěděl rady. Pokusil se ho zaujmout stranickými záležitostmi, v roce 1959 ho vzal dokonce s sebou služebně do Moskvy. Jura ale většinu oficiálních akcí a jednání strávil v hotelu.

Později, v době, kdy Kim Ir-sen začal kritizovat nového vůdce Sovětského svazu Nikitu Chruščova, který dle jeho názoru znesvětil základní myšlenky komunismu, když nechal svrhnout Stalinovy sochy a zahájil obchodní jednání se Západem, bylo čím dál trapnější, že jeho syn chodí po světě s ruským jménem. Kim Ir-sen přiměl Juru vybrat si korejské jméno a natrvalo si jej ponechat.

Jurovo jméno bylo pečlivě vymyšleno. Zkombinoval rodná jména své matky Čong-suk a svého otce Il-song. Jeho jménem se stalo Kim Čong-il.

Oficiálním vůdcem byl až do roku 1982 Kim Ir-sen, večerkou moc už Kim Čong-il převzal dříve, i když úředně byl pouze vedoucím Oddělení propagandy a agitace a ředitelem jeho Odboru filmu umění. Roku 1991 se stal nejvyšším velitelem Korejské lidové armády. Po úmrtí Kim Ir-sena v roce 1994 převzal vládu nad celou Severní Koreou. Školní mládež po celé zemi se učila, že je hodný, citlivý a laskavý a mela jej oslovovat „Drahý vůdce“.

Rodinný strom Kim Čong-ila

Kim Čong-il měl jednu oficiální manželku a více milenek, je otcem minimálně tří synů a dvou dcer.

První partnerkou, se kterou měl syna Kim Čong-nama, byla herečka Sung He-rim, pocházející ze statkářské třídy, kvůli čemuž byl vztah držen v tajnosti. Jeho manželkou se pak stala Kim Jung-suk, dcera vysoce postaveného generála, která mu porodila dceru Kim Sul-song. Jeho družkou pak byla v Japonsku narozená tanečnice Ko Čong-hui, která se stala matkou synů Kim Čŏng-čchola  a budoucího nového vůdce Kim Čong-una a dcery Kim Jo-čong. Od roku 2004 ho při státních návštěvách doprovázela Kim Ok.

Když hvězdy zhasnou

Přibližně od roku 2008 trpěl Vůdce zdravotními problémy, kterým podlehl o tři roky později. Podle severokorejská agentury KCNA zemřel v sobotu 17.12.v 8:30 ráno místního času na srdeční infarkt.

Zastihl ho rozsáhlý infarkt myokardu 17. prosince ve vlaku. Byl způsobený velkou duševní i fyzickou zátěží způsobenou jeho neustálými cestami do terénu kvůli budování vzkvétajícího národa.

Státní smutek trval od 17. do 29. prosince a pohřeb byl stanoven na 28. prosince. Do ulic vyšli tisíce zoufalých lidí a bolest ze ztráty paralyzovala celou Severní Koreu.

Nyní jsou ostatky Drahého vůdce vystaveny v mausoleu Kumusan, kde je i nabalzamované tělo jeho otce.

Podle severokorejské legendy smrt Kim Čong-ila zasáhla i přírodu. Ve chvíli, kdy Drahý vůdce bojoval o život, podél silnic stáli medvědi a smutně bručeli. Když pak vydechl naposledy, orel, sedící vysoko ve větvích stromů, roztáhl odevzdaně křídla a smutně odletěl v dál.

Moc Dynastie Kimů převzal jeho syn, Kim Čong-un.

Proměníme smutek v sílu a odvahu a budeme ctít váženého soudruha Kim Čong-una.

 z knihy Kim Čong-il uvádí