Základní informace

Při vjezdu/výjezdu na/z území KLDR je cizinec povinen předložit platný cestovní doklad a vyplnit vstupní/výstupní formulář a zdravotní formulář. Nadále existuje vízová povinnost pro všechny druhy pasů. Žádost o vízum se podává na zastupitelském úřadu KLDR v Praze: Na Větru 395/18, Praha 6, 162 00, tel.: 235 362 210, email: vel.kldr@seznam.cz.

Více inforamcí o kontaktním úřadu v KLDR najdete na stránkách MZV ČR.

Pro vstup do KLDR je potřeba pas platný ještě 6 měsíců po plánovaném návratu, 2 fotografie pasového formátu (aktuální, barevné) a potvrzení o zaměstnání. V pase musí být alespoň 2 volné strany.
V KLDR neexistuje individuální turistika, program musí být schválen a vydáno povolení /zvací dopis od Korejské mezinárodní cestovní společnosti v Pchjongjangu. Jakmile je dopis vydán a poslán na ambasádu v Praze, je nutné si domluvit schůzku přímo s konzulem na předání žádostí o vízum.

Mezinárodní letecké spojení je velmi omezené. Spojení do zahraničí zajišťují místní letecká společnost Air Koryo a také Air China.
Existuje i možnost vlakového spojení mezi Pchjongjangem a Pekingem. Cesta dle jízdního řádu trvá cca 23 hodin, v zimních měsících se ale nedoporučuje vůbec vzhledem k masivním výpadkům proudu, přičemž vlak i na delší dobu zastaví a nevytápí se.

Před vstupem na území KLDR musí cizinec vyplnit celní prohlášení. Je nutné deklarovat finanční hotovost, videokamery a fotoaparáty, zbraně, videokazety, VCD, DVD. Do Severní Koree je zakázáno dovážet drogy, zbraně, nebezpečné chemické látky, tiskoviny a nosiče se skandálním (protiseverokorejsky laděným) či sexuálním obsahem. Nedoporučuje se také vozit mobilní telefony, které jsou při vstupu na území KLDR odebrány (vráceny jsou teprve před odletem).

Bezpečnost

Severní Korea jako země se silným státním dohledem je velmi bezpečnou zemí. Riziko kapesní krádeže je v podstatě téměř nulové, přesto se doporučuje dodržovat základní bezpečnostní pravidla.

Platební karty a šeky

Severokorejská měna se nazývá 1 won a dělí se na 100 čonů. V Koreji však není turistům umožněno používat místní měnu. 

Platební karty nelze v KLDR běžně použít, jen ve větších hotelech. Je nutno si s sebou vzít hotovost nejlépe v EUR. Veškeré ceny v obchodech pro cizince a restauracích jsou v EUR. Je dobré mít s sebou drobné bankovky a mince.

Alternativně lze v menší míře platit americkými dolary (USD), čínskými jüany (CNY) a japonskými jeny (JPY). Cizincům není povoleno platit v domácí měně. Tu si lze pořídit jen jako suvenýr.

Očkování do KLDR a zdravotní opatření

Očkování do Severní Koreje není povinné. Je ale možné nechat se očkovat proti žloutence typu A a B, které se někdy doporučuje i pro Českou republiku. Oočkování proti tetanu by nemělo být starší než 10 let.

Zdravotní péče

Zdravotnictví je v KLDR na velmi nízké úrovni. Chybí léky, zdravotnický materiál, laboratoře a jejich vybavení. Pro základní ošetření či diagnostiku se lze obrátit na lékaře OSN, který pracuje v diplomatické čtvrti jako praktický lékař.

První pomoc a lékařské ošetření poskytuje nemocnice Činson (v překladu Přátelství), která se nachází v diplomatické čtvrti Munsudong. Telefonní spojení – 382 7688. S ohledem na specifický systém telefonních okruhů a jejich vzájemné neprostupnosti, nelze na uvedené číslo volat z jakéhokoliv telefonu. O telefonát se musí požádat např. korejského průvodce či na přepážce hotelu, kde lze hovor spojit přes speciální ústřednu.

Spojení s domovem

Spojení z KLDR je složitější, ale možné.

Telefon

Místní a mezinárodní hovory lze v Severní Koreji uskutečnit pouze z hotelu (levnější jsou z hotelové budky v lobby než z pokoje). Hovory jsou pravděpodobně monitorovány a cena se pohybuje cca 5 EUR / min.

Mobily

Severní Korea nemá roamingovou smlouvu s žádnými zahraničními mobilními operátory. Lze však zakoupit místní SIM kartu za 50 EUR, ze které se člověk dovolá do zahraničí. Ne však na místní telefonní čísla. Místní SIM kartu si lze také za určitou poměrnou část pronajmout.

Internet

Internet není pro Korejce běžně dostupný. Neexistují zde tedy žádné internetové kavárny (jedna prý byla údajně nedávno v Pchjongjangu otevřena). Z hotelového serveru lze poslat e-mail (z hotelové emailové schránky). Nelze se však dostat volně na internet ani na žádné e-mailové účty.

Hovory mohou být odposlouchávány severokorejskou stranou. Stejně tak e-maily, dopisy i pohledy mohou být pro kontrolu přečteny výzvědným pracovníkem, který ovládá daný jazyk.

Je tedy vhodné se nevyjadřovat k režimu a situaci v zemi.

Fotografování a filmování v Severní Koreji

V Severní Koreji se musí turisté podřídit instrukcím místních průvodců ohledně fotografování. V zásadě je dovoleno fotit většinu běžných věcí, ale turista by se měl vždy raději předem zeptat, pokud chce něco fotografovat. Obecně je zakázáno fotografování z autobusu a vlaku. V zásadě se ale v KLDR nesmí fotografovat osoby na příliš malou vzdálenost a především venkovany a lidi nuzně oblečené či špinavé. Stejně tak je zakázáno fotografování severokorejských vojáků a policistů. Obsah karet ve fotoaparátech bývá někdy na hranicích kontrolován a promazáván.

Profesionální novináři a fotografové nemohou do KLDR cestovat na turistický pas. Turisti jedoucí do Severní Koreje se zavazují, že nejsou profesionálními žurnalisty a fotografy.

Oficiálně není dovoleno do KLDR dovážet větší profesionální kamery a objektivy delší než 150 mm, nicméně na základě zkušeností je možno si vzít i delší objektiv (který však může být odebrán na hranicích, a proto je dobré si s sebou vzít i objektiv do 150 mm). Malé ruční videokamery jsou též tolerovány. V KLDR není možno sehnat náhradní karty nebo kazety do fotoaparátů a kamer.

Jak se chovat v KLDR

Turista by se měl v KLDR vyvarovat jakýchkoli komentářů na adresu místního režimu, diskusím o totalitě, nedodržování lidských práv, „uzavřené zemi“ a podobně. I hotelové pokoje mohou být odposlouchávány. Do KLDR je zakázáno dovážet jakékoli materiály namířené proti místnímu režimu. Na místech věnovaných představitelům režimu (např. sochy Kim Ir-sena a Kim Čong-ila) by měl turista vzdát respekt položením květin. Je také zakázáno nosit nevhodné oblečení, zejména do mauzolea prezidenta Kim Ir-sena.

Nerespektování výše uvedených pravidel cestování po KLDR může mít za následek ohrožení nejen osoby samé, ale celé skupiny a v neposlední řadě osoby místního průvodce, který je za chování skupiny zcela zodpovědný.

Modernizace

Severní Korea se čas od času pyšní moderními přírůstky do své zkostnatělé země. 

Moderní technologie

KLDR je velmi zaostalou a dobrovolně uzavřenou zemí, přesto roku 2002 spustila vlastní intranet zvaný Kwangmyonga některé vládní agentury mají dokonce vlastní webové stránky.
Počítače jsou zde však pro průměrného dělníka příliš drahé a jejich vlastnictví vyžaduje povolení vlády.

V roce 2013 režim vyvinul smartphone jménem Arirang. Jméno získal po slavné severokorejské spartakiádě. pracuje s operačním systémem Android a dává uživateli k dispozici dotykový displej a fotoaparát s vysokým rozlišením. Arirang je sice prezentován jako severokorejská technologie, analytici se nicméně shodují na tom, že je v největší pravděpodobností vyráběn v Číně.

Fast food

V KLDR byl roku 2009 první fast food. V rychlém občerstvení Samtaeseong personál zaučují zaměstnanci jedné singapurské společnosti. Kromě obdoby hamburgeru nabízí restaurace nakládané kimči nebo vafle a točené pivo. V budoucnu by měly na jídelním lístku přibýt ještě croissanty nebo hotdogy.

Internetový obchod

Roku 2015 Severokorejská vláda oficiálně spustila první internetový obchod. Státem provozované stránky se jmenují Okryu a nabízejí škálu produktů, včetně potravin a léků. K prodeji jsou samozřejmě jen severokorejské produkty. 

Obchodní centrum Changgwang

Obchodní centrum vybudované pod péčí Kim Čong-una se skládá z jednoho podzemního prostoru a 5 pater o celkové rozloze 7200 metrů čtverečních, má více jak 20 druhů speciálních oddělení, místo pro konference i vědecko-technické prostory.  

Mrakodrapy

Severní Korea staví čtvrť s mrakodrapy. Nejvyšší budova severokorejského Manhattanu má 70 pater. V budovách je přes 3000 klimatizovaných bytů, obyvatelé mají k dispozici také jesle, školku, prádelnu, poštu a další služby. Zahraniční novináři ale tvrdí, že se zde bydlet nedá a jedná se o město duchů.