Život zde není jednoduchý. Země je řízena silným totalitním režimem, hlavou státu je doživotní vůdce pocházející z dynastie Kimů a hladomor, pracovní tábory a propaganda tu jsou na denním pořádku. 

Země je sužována přírodními katastrofami a suchem, které je příčinou nedostatku potravin. V letech 1994 až 1998 zemi postihl hladomor, jehož obětí se stali na 3 miliony lidí. 

Severokorejci jsou silně homogenní skupina. Vyskytuje se zde jen několik jedinců čínské či japonské národnosti. Ti se sem dostali především po únosech v 70. letech. Do kontaktu s místními, až na organizovaná setkání, se turista nemá šanci dostat. S průvodcem je možné komunikovat o tématech, která se nevztahují k politice, životě za hranicemi apod. Dobré je obdivovat město, nebo hodnotit počasí.

V zemi neexistuje volný cestovní ruch, veškeré cesty jsou kontrolovány vládou. Severokorejci nemají možnost svobodně opustit zemi. O životě v KLDR se tak dozvídáme z výpovědi uprchlíků, kterým se podařilo uniknout do Jižní Koreje.