

| Výlet do KLDR připomíná americký zájezd do ČSSR |
|
There are no translations available. 27. 2. 2009, E15, Stanislav Šulc Ačkoli se snímek Vítejte v KLDR! tváří, že popisuje současný stav poslední stalinistické země světa, není tomu tak. Dokument Lindy Jablonské vykresluje zájezd českých turistů do země plné kulturních odlišností a více než o samotné Koreji, která je vnímána jako neměnný fakt, je snímek právě o údivu českého turisty, jenž tento fakt poznává. Rozmanitá a vcelku sympatická skupinka turistů se pak podivuje téměř nad vším. Někdy to působí komicky, jindy dramaticky, ovšem často i naivně a trapně. Hlavní zdroj podivu pak představují vlastní předsudky a domněnky, s nimiž asi do nejexotičtější turistické destinace současnosti turisté vyráželi. A právě v tom je snímek Vítejte v KLDR! cenný, i když trochu připomíná smyšlený dokument amerických tvůrců, kteří by spolu s dalšími turisty v polovině osmdesátých let vyrazili do Československa. Úřady by jim sehrály vykonstruované divadlo a oni by si sice byli vědomi, že je jejich myšlením manipulováno, zároveň by se tím nechali strhnout. Přesně tak dopadá i český zájezd do KLDR v současnosti. I oni se snaží nahlédnout do zákulisí toho velkého představení, stěžují si, že jsou pod neustálým dohledem, snaží se všemožně nabourat režii režimu, ale selhávají. A v samém závěru si dokonce uvědomují, že jejich snahy mohou mít i tvrdé důsledky pro jim přidělenou oficiální průvodkyni, která za jejich chování přebírá před úřady veškerou zodpovědnost. Výsledkem je solidní dokument, jemuž však schází spousta atributů, aby se stal událostí. Především měl být mnohem větší prostor dán českému průvodci, který o fungování KLDR zřejmě ví spoustu a vše balí do sarkastických hlášek typu: "A vidíte, zde zcela náhodou vystupuje pěvecký sbor. Určitě to není kvůli nám." Škoda, to by snímek výrazně obohatilo a dodalo i zamýšlenou rovinu vkreslení reality KLDR. Ta se v podání Lindy Jablonské smrskla na sled příkazů a zákazů, které Středoevropana nanejvýš udiví. Stanislav Šulc | Praha |